DOMÁCÍ LÉČENÍ aneb když děti marodí + pár mých osvědčených tipů, jak se účinně léčit a bránit před nemocemi v rodině

Zná to asi každý buď sám ze svého dětství či ze svého okolí a nebo už jako rodič u svých dětí. Každý máme svou zkušenost, pak když přijde nemoc, navštívíme lékaře a snažíme se sehnat si co nejvíce rad, jak se s nemocí důstojně poprat tak, abychom zase co nejdříve byli fit.

Za těch pár let, co jsem rodičem, jsem vyzkoušela mnoho rad a tipů na domácí léčení. Možná některé z nich znáte, ale i já si občas ráda připomenu některé, na které jsem možná zapomněla. Když jsme nemocní, tak sosám vždy něco nového, co by ty naše koťátka zbavilo problému, protože jako každý rodič bych jejich trápení nejraději vzala na sebe. Bohužel to ale nejde a tak musím udělat maximum v domácí léčbě tak, abychom z toho byli co nejdříve venku. Pokud se to podaří bez antibiotik, jejich imunitní systém má další bod nahoru k tomu, aby se v budoucnu s nemocí lépe vyrovnal.

Moje zkušenost z dětství

Já jsem jako malá byla velmi často nemocná. Od malých nachlazení až po zápaly plic, navíc jsme s bratry alergici a astmatici. Ačkoliv se naše mamka snažila také používat přírodní léky a některé byly účinné. Tenkrát byl však trend antibiotik jako nejúčinnější lék na všechno, takže jsme velmi často měli předepsaná antibiotika. Bohužel probiotika ještě moc nebyly - tak nanejvýš Actimel, který jsme kupovali jednou za 2 roky - takže po každých antb. se velmi rapidně snížila naše obranyschopnost, což se tenkrát ještě moc nevědělo. Velmi živě si pamatuji, že ikdyž jsme s bratry simulovali kašlík a rýmičku kvůli písemkám, doktorka nám i tak napsala antb.ikdyž jsme nebyli na žádných dalších vyšetřeních (CRP odběr na protilátky v krvi). Pamatuji si, že každý měsíc jsem byla s něčím nemocná a to obzvlášť v zimním období. Jakmile byla někde nějaká epidemie, byli jsme mezi prvními, kteří ji chytili. Ač to možná vypadá, že jsem odpůrce antibiotik, protože jsem jich za život spolykala dost, tak tomu tak není. Sama jsem se rozhodla, že se pokusím u svých vlastních dětí zažehnat nemoci přírodními cestami tak, aby to nedošlo až tak daleko, aby byly nutné antibiotika. 

Současné zkušenosti s našimi dětmi

Občas se ale u nás vyskytla nemoc, kdy jsme u antb.stejně skončili. Ale za celých téměř 7 let, co jsem maminkou, jsme měli antb. jen dvakrát a jsem na to hrdá. Máme štěstí, že máme rozumnou paní doktorku, která má pochopení pro přírodní léčbu a rady našich babiček. Vzájemně jsme se domluvily, že se vždy pokusíme zaléčit pomocí domácího léčení a pak když to nebude efektivní a nebude se to lepšit, zastavíme se na prohlídku. Často jsme se takto stavili a naopak nás vrátila domů, že už jsme z toho skoro venku - na průduškách už při kašli nebyl nález, takže další úspěch.

Imunitní systém a antibiotika - dobro, nebo zlo? 

V dnešní době je známo, že v našem těle žije mnoho prospěšných bakterií, které v obrovské míře převyšují svým počtem počet našich vlastních buněk. V některých dokumentech dokonce říkají, že bez nich bychom nepřežili, protože nám zásadním způsobem pomáhají před nemocemi. Vzhledem k tomu, jak tento imunitní systém funguje, je nutno si uvědomit, že při nemoci si imunitní systém vytvoří na základě druhu nemoci a jeho původce také obranné látky, s jejichž pomocí si vytvoří na určitou dobu budoucí obranyschopnost proti této dané nemoci. Je třeba v souvislosti s tím pamatovat na to, že antibiotika jsou vrahem všech bakterií - čili nejenom cíleně bakteriální nákazy, ale i velké části našeho vlastního imunitního systému, který tímto zásahem dostane velmi tvrdou ránu a dlouho trvá nastolení rovnováhy a správné funkce imunitního systému. Po antibiotikách bývá běžné rozhašení trávení - zácpa či naopak průjem, nadýmání apod. Změny na pokožce, gynekologické problémy u žen narušením přirozené bakteriální mikroflory pohlavního ústrojí....což je důležité i pro plodnost apod. Mnoho vedlejších negativních účinků vč. toho, že si naše tělo s nemocí vlastně samo neporadí a tak nemá imunitní systém zkušenost pro budoucnost, aby se s touto samou nemocí vyrovnalo v zárodku. Je třeba mít na paměti i to, že antibiotika fungují zejména proti zánětu a bakteriím, ale proti virům ne - tedy na chřipku či jiné virové nákazy s antibiotiky člověk neuspěje. Proto pokud se skutečně člověk dostane do fáze, kdy už domácími prostředky nelze bojovat a jsou nutná antibiotika, je třeba se ujistit, že nemoc nemá virový původ - takto bychom si totiž místo pomoci opět mohli uškodit, protože bychom antibiotiky jen oslabili náš imunitní systém.

A co léky z lékárny volně dostupné či na předpis?

Prevence

Velice dobré zkušenosti máme s protizánětlivými léky, když se nasadí v zárodku nemoci - tedy pokud se projeví první příznaky zánětu - např. hlenovitá zelená rýma či kašel. Je důležité s protizánětlivými léky současně včas nasadit zvýšený příjem vitamínů buď v přírodní formě (zvýšený příjem ovoce a zeleniny) a nebo ve formě multivitamínů v lékové podobě.

Vitamín C je důležitý pro imunitu, stejně tak i hořčík a vápník, které doplňují ztrátu, kterou nemoc zpotřebovává. Stejně důležitý avšak méně známý vitamín D - ten se doplňuje především v kapičkách nebo jsou součástí některých multivitamínů.

Vitamín D je důležitý pro správnou funkci imunitního systému jak dospělých, tak dětí. Je věděcky prokázáno, že nedostatek vitamínu D způsobuje větší náchylnost imunitního systému k akutním respiračním onemocněním a chřipce. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_D#Vliv_na_imunitn%C3%AD_syst%C3%A9m

Laktobacily, které jsou zásadní pro správnou funkci imunitního systému, je třeba užívat či doplňovat také, zejména preventivně v období, kdy je zvýšené riziko onemocnění infekčními onemocněními a chřipkou. Bohužel laktobacily se běžně v naší stravě nevyskytují (většinou se používají při fermentaci některých potravin, ale tyto fermentované potraviny už je zpravidla neobsahují, protože je při fermentaci spotřebovaly, takže jsme odkázáni zejména na lékovou podobu pilulek nebo tvoří složku některých multivitamínů, ale i některé speciální produkty např. známý Actimel, který obsahuje L.casei (z rodu laktobacilů). 

Při nemoci

Rýma

Velmi vhodné léky po propuknutí nemoci bývají zejména léky proti rýmě - různé spreje a kapičky do nosu, protože většina infekcí se do těla dostane právě přes nosní sliznici. U dětí je obzvlášť důležité při propuknutí nemoci zvýšit léčbu nosní sliznice, protože neléčená rýma během virových onemocnění dýchacích cest nemoc a její průběh znásobují. U malých dětí je důležité zpravidla použít i odsávačku hlenů, ideálně tu připojitelnou na vysavač - rychle odsaje hleny a uleví dítěti ikdyž je odsávání dítěti nepříjemné. Existují i kapičky či léky pro rozpuštění hlenu (Sinupret) - působí na rozpuštění příliš hustého hlenu, který se následně buď odsaje či vykašle.

Kašel

Proti kašli jsou dostupné různé sirupy na vlký či suchý kašel apod. Jsou i různé bylinkové alternativy. Také lze užívat šumivé léky s postupným uvolňováním (ACC Long, sirup...) na odkašlávání po celý den ( je však nutné je vysadit odpoledne, protože stimulují kašlání - což v noci není žádoucí). Proti štěkavému dusivému kašli se nám osvědčil Levopront (má však podobné složení jako Sinecod, který je zejména na suchý kašel a tlumí nucení ke kašli). Mám zkušenosti s tím, že během běžného nachlazení je nejlépe ze začátku užívat prostředky na odkašlávání a protizánětlivé léky a pak až když je většina hlenů vykašlána a kašel se změní na suchý a dráždivý, pak je vhodné nasadit léky, které tlumí suchý kašel. Vhodné je i kombinovat s léky, které rozšiřují dýchací cesty - volně prodejný Fenistil v kapkách, lepší je ještě Spiropent, který ja však na lékařský předpis.

Bolest v krku

Proti bolesti v krku se obvykle užívají zejména cucací pastilky, které obsahují převážně látky, které mají bolest buď léčit protizánětlivými složkami a obsahem různých bylinkových extraktů a nebo místně znecitlivět. Dobré zkušenosti mám s dětskými Junior Angin a nebo s dospělými HerbalMed pastilkami s islandským lišejníkem (ten má antibiotické účinky). Popř. pro větší děti a dospělé je dobrý Jox nebo Septofort sprej do krku - pálí, ale pomáhá.

Sípání na průdušcích

Při sípání jsou vhodné zábaly, které zahřívají průdušky, nebo různé bylinkové masti (např. psí sádlo), které se mažou na hroty plic a zezadu na záda. Samozřejmě z léků doporučuji Levopront - ten je ideální při štěkavém kašli a sípání - má za úkol zhlenit kašel, který se pak krásně dá vykašlat. Je volně prodejný.

Vliv spánku na naši imunitu

Je prokázáno, že spánek je důležitý pro regeneraci organismu, tím, že v průběhu spánku se zvyšuje úroveň anabolismu, a tím dochází k posílení růstových a ozdravných procesů tělesných systémů (např. imunitního nebo svalového), rovněž je podpořeno hojení ran. Pokud je však organismus dlouhodobě oslaben nedostatkem spánku, je náchylnější k infekcím. 

Z vlastní zkušenosti vím, že první den, když se necítím dobře, je třeba co nejdříve jít spát a dát tělu čas pro regeneraci, protože infekce je nejlépe léčitelná v době, kdy organismus není ještě plně zasažen bakteriemi a viry. Pokud se tedy necítíte dobře, je třeba první den dbát na včasný spánek a jeho délku - popř. se dohodnout s rodinou, zda-li by mi spánek neumožnili (zejména jde o hlídání dětí). Před ulehnutím je také třeba preventivní užití protizánětlivých léků a vitamínů, které je vhodné zapít bylinkovým čajem proti nachlazení (zpravidla obsahuje bylinky na posílení imunity).

Jak to tedy u nás funguje?

V sezóně, kdy byly v našem okolí většinou děti nemocné jsme nasadili tedy zvýšený příjem vitamínů s laktobacílky a zvýšený příjem ovoce a zeleniny, větší množství spánku, který má pozitivní účinky na imunitní  systém a samozřejmě když nastoupily první příznaky nachlazení či virového onemocnění, nasadili jsme kromě prvotních volně prodejných léků hlavně DOMÁCÍ BYLINKOVÉ ČAJE. Těm budu věnovat samostatný článek.

Toliko moje postřehy a tipy ;-) Hodně štěstí a hlavně trpělivosti při boji s nemocemi přeje Monika