Pár tipů o kojení

Pokud jste se rozhodli pro kojení jako nejlepší výživu svého miminka, je dobré si něco málo z teorie přečíst ještě před porodem a potom v porodnici využít praktických zkušeností a rad dětských sester nebo laktačních poradkyň, které Vám vysvětlí techniku kojení nejenom na začátku, ale i v průběhu celého pobytu v porodnici dochází na jednotlivá kojení a přímo na míru ladí to, co vám zrovna nejde a můžou vás tak perfektně naučit kojit. Ne všude ale mají ideální přístup, se kterým jsem se dosud setkala, je proto dobré připravit se i na tu variantu, že z Vás budou dělat blbce za každou cenu. Ikdyž jsme nadupané hormony, které nám pomáhají do stresu, nenechme se tím odradit - svým způsobem je to v pořádku, protože pokud máte první miminko, tak vlastně o kojení opravdu nic nevíte - je velký rozdíl mezi teorií a praxí. Je potřeba je poslouchat i když se Vám nelíbí jejich přístup a vzít si z toho všeho ty potřebné informace a ty použít pro dobro svého miminka. 

V předchozím článku jsem se zmiňovala o odsávačce mateřského mléka, kterou je dobré vzít sebou do porodnice. Hodí se obzvlášť pokud rodíte císařským řezem, kde je laktace pozdější než při přirozeném porodu. Laktaci spouští hormon Oxytocin o kterém jedna laktační poradkyně říká že je to hormon lásky - ten se vyplavuje do těla maminky při porodu a nebo při císařském řezu je dopraven uměle. Pro spuštění tvorby mléka je také potřeba být co nejblíže a co nejčastěji s miminkem. Ve většině porodnic už je možno mít miminko u sebe pokud nemá žádné zdravotní problémy a, přesto že první den po porodu nemusí téměř vůbec nic jíst (protože má živiny ještě z doby kdy byl v bříšku), je dobré si ho pravidelně přikládat střídavě k oběma prsům tak, aby se co nejdříve spustila laktace = tvorba mateřského mléka (popř. pravidelně stimulovat odsávačkou pokud nemáme miminko u sebe).

POLOHA PŘI KOJENÍ

 Poloh při kojení existuje mnoho a nové stále vznikají. Máte možnost si vymyslet svou vlastní, která Vám a miminku bude vyhovovat a nebo zvolit již vymyšlené a osvědčené polohy - např. fotbalista nebo tanečník, vleže, v sedě, pak existují různé pozice pro nedonošená miminka, pro často usínající miminka...

Kojení má být příjemná záležitost jak pro miminko, tak pro maminku, proto při výběru polohy je potřeba myslet hlavně na pohodlí miminka, ale i na své vlastní - zejména na rovná záda, žádné krčení - chvilku totiž trvá, než se miminko nakrmí a je důležité tu být pro miminko v pohodlné poloze tak, aby mělo dostatek času se v klidu najíst. Pak až se to oba naučí, tak se čas kojení krátí - zkušený kojenec je pak schopný se plně napít a najíst během pár minut. 

Z vlastní zkušenosti vím, že je třeba umět alespoň dvě polohy - první na běžné kojení hlavně přes den a mimo domov (doporučuji fotbalistu nebo tanečníka), které je po zvládnutí možno provádět i jednou rukou a druhou mít k dispozici. Druhou polohu pak potřebujeme přes noc - ideální vleže.

 Kojící polštář je super na doma, ale protože je objemný, nenosíme si ho běžně s sebou všude, proto se naučte kojit i bez něj. Někde na návštěvě je možno si půjčit třeba obyčejný polštářek a zvýšit tak pohodlí miminka během krmení.

VHODNÉ OBLEČENÍ PRO KOJENÍ

Pokud jako já nepatříte mezi extrovertní hulvátské mamčy, které se bez ostychu svlečou a honosně na veřejnosti obnažují svá prsa během kojení a ještě to dávají na odiv, je třeba tomu přizpůsobit svůj šatník.

Osobně si myslím, že je mnohem vhodnější si dopřát komfort a současně si chytře zvolit oblečení tak, abyste mohla nakrmit miminko diskrétně kdekoliv a přitom se nemusela stydět a zásadně obnažovat a dokonce působit žensky a důstojně. Můžete si pořídit speciální kojící oblečení - trička, svetry apod. - je toho na trhu dost a nebo můžete ze svého běžného oblečení zvolit vhodným kombinováním ideální kojící outfit. Já jsem nechtěla opustit některá oblíbená trička a svetry, takže jsem své oblečení přizpůsobila kojení. Vespod se hodí nějaký top či tílko na úzká ramínka popř. tričko s větším výstřihem, které se v případě kojení lehce podhrne pod prs a navrh nějaké bolerko či druhé tričko či svetr, který kryje hodní část těla - ramena a dekolt. 

Mimo domov doporučuji mít s sebou velký šátek či šál (pokud nejste šátkový typ, lze použít i látkovou plenu s nějakým hezkým dětským motivem), který v případě potřeby kojení přehodíte lehce přes hlavičku miminka a obnažený prs zvenku a tak vytvoříte intimní zastínění, které miminku vytvoří dostatečné soukromí a minipokojíček pro klidné krmení. Toto se hodí např. v čekárně u doktora, na návštěvě, v parku na procházce s kočárkem, v autobuse nebo i v kostele. Při mši lze po domluvě s knězem využít pro krmení i zpovědnici, která je většinou během mše nevyužitá. Máte tak s miminkem klidné a intimní prostředí a vyhnete se pohledům ostatních farníků a současně můžete být účastni mši (na přebalování ale raději využijte jiné místo mimo sakrální prostory). Vždy je třeba působit tiše a nenápadně tak, abychom při mši nerušili ani kněze ani ostatní farníky, protože sami jsme rádi, když nás při mši nikdo neruší a my se můžeme v klidu soustředit na průběh mše a na slova kněze.

PRŮBĚH KOJENÍ aneb jak zajistit plné a spokojené bříško bez bublin

Ze zkušenosti doporučuji rozdělit kojení na několik fází, které se rozdělí důkladnými jednotlivými odbrknutími, protože ze začátku většina miminek u kojení usíná ještě nenakrmené a pak se znovu brzy vzbudí buď hladem či "bublinou", protože maminka neměla to srdce krásné spící miminko vzbudit a odbrknout (odříhnout).

První fáze kojení "předkrm" - první nakrmení miminka, po probuzení a před přebalením. Novorozené miminko většinou hned po prvních pár soustech "hukne" do plýnky poslední náklad, protože plný žaludek posune v bříšku vagónky, které musí někam odejít ;-) Tak to říkávala alespoň má babička ;-) Něco na tom bude, protože mě většinou ze začátku hrozně rozčilovalo, že jsem miminko čerstvě po probuzení hezky čistě přebalila do nové plýnky a pak se při krmení hned zrovna pokakalo. Proto jsem pak před přebalením (pokud nebylo miminko ještě pokakané) miminko lehce nakrmila, aby se pokakalo a pak hned mohlo přebalit a mít tak čistou plenku na úplné nakrmení, které pak končí usnutím z plného bříška.

Takže předkrm končí v dobu, kdy miminko začne zívat či zavírat očička... ještě předtím opatrně miminko narovnáme tak, aby byla hlavička lehce zalkloněná, trávicí trubice byla v rovnoběžné ose a měla možnost vypustit všechny bublinky pryč z bříška. Našim dětem někdy stačilo ne úplně vertikální naklonění, někdy však bylo nezbytné opřít miminko o rameno, podepřít zádíčka do roviny a lehce hladit či poplácat zádíčka tak, aby všechny bubliny vyšly ven. Naše děti měly vždy dvě až tři velké bubliny. Odbrknutím se miminko zase udrží vzhůru a pak se může přebalit do čisté plenky a popř. převléknout.

Druhá fáze "hlavní chod" - po přebalení a převlečení miminka opět krmíme do téměř plného bříška a pak znovu důkladně odbrkneme.

Třetí fáze "dezert do peřinky" - po dukladném odbrknutí miminko můžeme zabalit do peřinky, aby pak po usnutí mohlo nerušeně spinkat a usnuté se mohlo opatrně položit do postýlky / kočárku.

 Po této fázi už vzniká jen minimum bublinek, protože miminko už spíš jen cucá prs místo dudlíku na uklidnění a proto už není nutné odbrkávat a budit již spící miminko. Pokud by však bylo podezření na bublinku v bříšku, lehce zdvihneme miminko hlavičkou výš, aby případná bublinka vyšla bez vertikální polohy a bez poplácávání zad, které by miminko mohlo vzbudit.

Pokud budeme dbát na důkladné odbrknutí miminka, tak se vyvarujeme blinkání, kolikám, bolavým bříškům a prdíkům, které pak naše miminka trápí. Bublinku v bříšku poznáme krom neklidu miminka i po zvuku žbluňkání uvnitř v bříšku, které jsem nazvala pracovně "čutorový efekt". Když si totiž představíme čutoru nebo lahev s pitím uvnitř, tak pokud je plná po okraj a zahrkneme s ní, nevydává žádný zvuk. Pokud je v ní ale část vzduchu, šplouchá a žbluňká. Když si miminko posadíme na klín a lehce s ním v krátkém intervalu posuneme z lehkého předklonu do záklonu, uslyšíme / neuslyšíme, jestli je tam bublina. Postupujeme u toho velmi opatrně, abychom miminku neublížili. Bublinu uslyšíme i při hopsání dítěte na klíně nahoru a dolů.

 Odbrknutí má ještě jednu další výhodu, že miminku v bříšku nezbyde žádné volné a prázdné místo, takže jej můžeme do sytosti nakojit a miminko pad vydrží déle spinkat a hezky přibírá.

Nedostatek mléka aneb přechodná fáze vyrovnání nabídky a poptávky

V několika obdobích kojení se stává, že je miminko neklidné i po nakrmení a rozčiluje se i u prsu. Nedostavuje se to uspokojení, které bývá na obličeji miminka patrné hned po prvních tazích sání. Může to být způsobeno zdánlivým MOMENTÁLNÍM nedostatkem mateřského mléka.

Stává se to jednou za čas, mnohdy se to váže na změnu počasí zejména v létě při horkách, kdy má miminko větší žízeň a laktace je nastavená na dosavadní příjem a na nadstandardní přísun není JEŠTĚ přizpůsobeno. To ale lze zajistit častějším přikládáním a střídáním prsů během jednoho kojení, čímž se do mozku maminky pošle informace, že je potřeba tvořit více mateřského mléka. Chce to hlavně podpořit dostatečným příjmem nápojů a hlavně trpělivostí a potřeba miminka se s tvorbou mléka maminky během pár dní sama srovná a po krmení bude miminko zase spokojené a plné.

Nedostatek mléka lze ověřit stisknutím bradavky a zkušebním vytlačením trošky mléka.

Pokud má miminko pravidelně mokrou počůranou plenku, nemusíte mít strach, dostatek tekutin má. Množství pokakaných plen se může v průběhu období kojení měnit, nemusíme se znepokojovat, když relativně hodně "průserné" miminko najednou nepokaká žádnou plenku za několik dní či týden a pouze čůrá. Mnohdy se totiž vyrovná příjem a výdej tak, že zkrátka všechny přijaté živiny miminko beze zbytku zpracuje.

Kojící wi-fi

Tělo maminky a miminka je tak krásně promyšleně spojeno neviditelným kojícím wi-fi spojením, které si vysvětluji tak, aby i nezkušená maminka poznala včas, že se miminko probudí a bude třeba jej nakrmit.

Alespoň během šestinedělí, někdy i déle můžeme pozorovat v určitou dobu, kdy se blíží doba kojení, určité zvláštní pocity při nalévání prsou mateřským mlékem. V obou prsou náhle začne hřát, hučet, bolet a mravenčit  zároveň a zpravidla se začíná uvolňovat nepatrné, někdy i větší množství mléka (proto je třeba ze začátku nosit a pravidelně měnit kojící vložky do podprsenky, které mléko zachytí). Toto hučení se spouští i při zaslechnutí pláče miminka. Já sama jsem pozorovala toto hučení vždy, když se měla blížit doba nakrmení a to i když bylo miminko mimo mě - např. v kočárku na procházce s babičkou. Přesně jsem věděla, že se miminko někde na cestě probudilo. Vysvětluji si to tak, že naše prsa (resp. mozek) si přesně pamatují množství odpitého mléka, které miminku vydrží na jistou dobu a po uplynutí této doby maminku zase upozorní na to, že už miminko bude mít zase hlad. Časem se hučení ztratí a i mimovolné uvolňování mat.mléka také zmizí v momentě, kdy už kojení nabude automatického provozu.

Další tipy si nechám do příštího článku, ještě jich bude dost ;-) uvítám dotazy, protože hlava už šediví a kolikrát člověk něco zapomene zmínit ;-)

Zdraví Monča

POZN.: Obrázky jsou pouze ilustrativní, ve free licenci byly volně staženy prostřednictvím vyhledávače obrázků.